Nejchudší z našich třech navštívených (HDP/ob. je kolem 8 tisíc $) zemí a zároveň hojně navštěvovaná turisty = kombinace, která nahrává na silný zjištný turismus. My jej zažili hned po přejezdu hranic. Na jednu stranu bylo příjemné se k památkám a mayské kultuře relativně snadno dostat díky rozvinutým turistickým službám a zažít tak na vlastní kůži všechno, o čem jsme se učili s Opatrným na antropologii areálů! Na druhou stranu neustálé "ojebávání" a dohadování se na ceně bylo dost vyčerpávající.
Oficiálním jazykem je španělština, takže jsem oprašovala sevillákov...šlo to velmi ztuha, navíc vzpomínky na "radostný erasmus time" byly neradostné.
Místní měnou je quetzal (čti kecal, 1$=3,5Q), jednak je to mayský bůh, jednak papoušek. Obecně je tam levněji než u nás, ale odpovídající kvalitu neočekávejte (až na Coca-colu a Fantu ve skle...neodolatelná chuť!)
 |
| fresh z pomerančů, který je opravdu čerstvý a opravdu jen z pomerančů, stroje na freshe ještě z koloniálních dob, zdroj: Aja (moje) |
Bezpečnostní otázka...je dobrý být obezřetný, pořád. Security s brokovnicí u obchodů vypovídají o současné situaci celkem jasně. Připomínám, že tady nejsou kapsáři, tady vás přepadnou se zbraní (prý). Jak jsme byli poučeni, je dobré mít u sebe drobný cash, když nic nemáte, tak vás aspoň zbijou (prý). Turistická místa moc o realitě nevypoví, ale stačí se jen koukat z okna při přejezdech na turistické atraktivity. Připomnělo mi to seriál Narcos se znělkou k True detective 2 :))
Naší první zastávkou bylo městečko Flores, které je takovým jezerním ostrovem. Fotky městečka vypadaly dost útulně...uličky, barevné domky...ale v reálu nic moc. Hodnocení "nic moc" bylo podpořeno vystavením se stresovým situacím - koupi lístků na bus do Antiguy, místní překupníci se vás snažili natlačit do nesmyslných cen pod časovým tlakem (rozhodni se hned, právě odcházím, už nepřijdu, je to téměř vyprodané, v jiném buse vás přinejmenším okradou...).
Flores je vhodný pro výlet do Tikalu, mayských památek. Jeli jsme shuttlem již ve 4:30 ráno, abychom tam byli hned na šestou, kdy se areál otvírá. Doporučuji jet hned ráno, jednak kvůli teplotě, jednak kvůli strávenému (magickému) ránu mezi pyramidami. Trávu opylovalo tisíce včel a tak bylo mezi pyramidami slyšet takové napínavé bzučení. Turisté byli ještě potichu, nekřičeli nadšením a na diktát průvodců jako ovce netleskali (pyramidy vytváří dobrou akustiku).
 |
| Tikal, zdroj: Dan |
Areál je celkem rozlehlý, tudíž i při větším množství turistů si můžete vylézt na vzdálenější památky kdykoliv během dne sami. Celý areál lze projít pěšky, některé památky jsme navštívili dokonce 2x. Můj favorit byl Temple IV, ze kterého byl nádherný rozhled do džungle s vykukujícími vršky ostatních pyramid! Celý den nás provázel děsivý řev nějakého zvířete...jaguár? nakonec to byla taková malá opice (asi v říji :D).
 |
výhled z Teple IV, zdroj: Dan
|
 |
| nemůžu se nabažit, tady stres neexistuje, zdroj: Dan |
Na výlet doporučuju vzít krom svačiny pořádný repelent. Měli jsme 50% deet a přestříkávala jsem se co hodinu. Po celém dni jsem na kůži měla takovou pěknou krustičku z potu (35 stupňů a 100% vlhkost), deetu, opalovacího krému (UV 50 = nejde prakticky rozmazat a lepí :D) a alpy krému na štípance.
Antigua (2 noci)
Městečko, ve kterém jsem se cítila bezpečně na procházce i sama (bezpečnost je dána tím, že je město oblíbené americkými turisty, kteří sem jezdí na kurzy španělštiny). Nachází se mezi třemi sopkami, z nichž dvě jsou aktivní (naposledy 2014). Městečko bylo hlavním městem španělských kolonií, takže tu na každém rohu zakopnete o kostel. Ty jsou po všech zemětřeseních uchovávány jako udržované ruiny, což vykresluje malebnost a kouzlo městečka.
 |
| Antigua, zdroj: Dan |
 |
| ruiny kam se podíváš, zdroj: Dan |
Centrum města je zapsáno pod UNESCO, všechny domy jsou opravené, mají vkusně!! barevné fasády, cedule jsou tu formou jednotných obkladů na domech včetně dopravního značení. Značky jako McDonald, Donut, Western Union mají mosazné minimalistické nápisy, nikde nic nebliká! Jak to, že to v Guatemale jde a v Praze ne?! A mimochodem...centrum je bezbariérové a mají v něm HUB!!!
 |
| proč to nejde v Praze?!, zdroj: Aja (moje) |
 |
| HUB!, zdroj: Aja (moje) |
 |
| bezbariér-kachlík!, zdroj: Aja (moje) |
Antigua je proslavená svou kávou, která se pěstuje na nedalekých lávových polích a dodává ji nezapomenutelnou chuť (já na ni ráda zapomenu, úplně vinohradská pražírna to nebyla...).
 |
| aktivní sopka, zdroj: Dan |
Ve městě jsme také poznali trochu život místních, kteří si šli sednout do parku, nebo stáli nekonečné fronty do předražených fast foodů. Potkat můžete také spoustu studentů ve stejnokrojích, ale něco je na nich divného...Dan záhadu rozluštil, studenti spolu mluvili! Neměli totiž chytré telefony, do kterých by jen něco klikali :))
Pacaya
Pacaya je aktivní sopka (nyní na stupni 3 ze 4), která lze pokořit pomocí půldenního výletu. My jsme plni nadšení vyrazili, ovšem mě brzy přešlo. Cestou jsem začala mít takové divné tlačení ve střevech, které se proměnilo i za podpory uhlí v pekelnou cestu. Poslední 4 km v shuttlu byly moje nejdelší kilometry v životě. Výstup s převýšením cca 400m ve 100% vlhkosti ve 3,5 tisících m.n.m. jsem zahajovala nenapitá, nenajedená a lehce se klepající vyčerpáním. Ale na koně, kteří doprovázeli naši skupinu cca 20 turistů, jsem nenasedla :)) Ti posloužili jiným, potřebnějším.
 |
| bříško a střeva pracují, zdroj: Dan |
Průvodci nás dovedli pod vrchol sopky, kde krajina vypadala jako v Mordoru. Všude se z nekonečně černého povrchu kouřilo, vrchol byl co chvíli pod mrakem. Při sestupu jsem se rozestoupily mraky a bylo vidět do krajiny. Průvodkyně nás upozornila na elektrárnu, která vyrábí proud z geotermální energie...a s lehkým posměškem dodala, že ji vlastní Izraelci.
 |
| Mordor, zdroj: Dan |
 |
| nad stoupající párou jsme opekli maršmelouny, zdroj: Dan |
Cestou jsme se seznámili (teda Dan hlavně) se slečnou z Dominikánské republiky, která se rozpovídala o své práci protidrogové policistky na letišti. Celkem zajímavé historky o pašerácích kokainu v těle, podrobnější info osobně :))
Chichicastenango (3h zastávka)
Podle průvodce rozhodně nesmíte vynechat místní mayské trhy! Podle mého názoru je vynechat můžete, a to s úplně klidným svědomím. Trhy, resp. tržnice se sestává ze střech z igelitových plachet, kde na vás od každého stánku pokřikují "good price" a všichni mají to samé v nekonečném množství kusů...že by made in China?! Měla jsem tam ale výbornou kávu, kterou mi chodili dokonce dolívat!
 |
| jak by řekl Gebrian, veřejný prostor, jak má být, lidé si sedají na schody...kostela :), zdroj: Dan |
 |
| igelit, kam se podíváš, zdroj: Aja (moje) |
Atitlan (město Panajachel) (2 noci)
Atitlan je název jezera, kolem kterého se rozprostírá několik měst. My jsme zakotvili v Panajachelu, které má strategickou polohu pro výlety jednak po jezeru, jednak na sopky, které se tyčí nad jezerem. Nakonec vyšel pouze půl denní výlet lodí po městečkách kolem jezera, konkrétně San Marco, San Juan, San Pedro a Santiago de Atitlan.
 |
| Atitlan, zdroj: Aja (moje) |
Každé je jiné...v San Marco se specializuje ezotery, meditace, ...
V San Juanu jsem se zeptala pána v zapadlém obchodě s coca colou a brambůrkami, kde je tam kostel a on opáčil: "A jaké církve myslíte?"...taková odpověď mi naprosto vzala vítr z plachet a podlomila obě kolena. Dokážete si představit, že se vás někdo v Hrušce nebo Coopu zeptá, jestli hledáte ten římsko-katolický nebo evangelický kostel?!
V San Pedro jsme potkali procesí - jedna skupina předváděla mayské? bohy a tančila na takovou karibskou hudbu (2 lidi nesli obří xylofon a třetí šel a zároveň na něj hrál)...za ní se vlekla další skupina, tentokrát s Pannou Marií a dechovkou (nic tak falešného jsem asi v životě neslyšela).
 |
| mayští bohové? za doprovodu xylofonu, zdroj: Dan |
Santiago de Atitlan bylo největší zklamání, skoro nic tam nebylo...žádný comedor :)) Ale otvírali tam stylový barbershop, takže hipstři z Krymské nemusí mít strach o naleštěného kníra.
 |
| Hipstři z Krymské, už nemusíte v Guatemale propadat zoufalství!, zdroj: Aja (moje) |
Výstup na sopky jsme vypustili, jelikož druhá půlka naší dvoučlenné skupiny již několik dní průjmovala s vysokými teplotami. Uhlí a endiaron nezabíraly, takže jsem vyzkoušela místní medicínu. Zašla jsem do zamřížované lékárny (ostatně polovina obchodů prodává celý den přes mříže), s brokovnicí za zády bezpečně vybrala z bankomatu budget na 2 dny a zaplatila jím léky na 3 dny (nechápu, kdo si je kupuje, když jsou tak drahé).
 |
| nepropadejte panice, papírnictví má otevřeno!, zdroj: Aja (moje) |
 |
| internetové kavárny dbají na náročné uživatele všemi typy prohlížečů, zdroj: Aja (moje) |
 |
| žádné cedule, zásadně kresby toho, co v obchodu reálně (?) najdete...včetně bordelů, zdroj: Aja (moje) |
V Panajachelu jsme si bookli na moje přání jeden hotel, který nejspíš neexistoval. Hledali jsme ho asi hodinu ve čtvrti, kde turisty asi nikdy nepotkali...takže trochu žaludek v krku...ale ještě bylo světlo.
 |
| hotel jsme nenašli, ale misionáře ano, zdroj: Aja (moje) |
Místní byli ochotní a říkali, že ve čtvrti žijí celý život a to, co hledáme, o tom nikdy neslyšeli. Jedna paní se mě zeptala, jestli není moje povolání náhodou "magistra baile", že tam jedna holka očekává učitelku tance. Tak mě to tak zahřálo u srdce.
Nakonec jsme se ubytovali v centru v nějakém hostelu a pak zjistili, že hotel asi někde existuje, ale že jsme ho "jen nenašli a jsme první, kdo měl problém", ale bylo to hodně prapodivné.
 |
| ani na jednu jsme nelezli, od jezera byl nejhezčí pohled, zdroj: Dan |
No comments:
Post a Comment